01.07.2015
Láska jako důkaz; láska jako energie
Nějaký čas jsem se zabýval dešifrováním pravého významu symbolu srdce, které bývá na starobylých obrazech či sochách Ježíše Krista (JK) tak silně zvýrazněno. Řada duchovně vyspělých osob, většinou tento fenomén spojuje s tzv. duchovním srdcem, nebo-li jediným komunikačním kanálem s pozitivním stavem. Já však nabízím ještě další (nádstavbový) význam vycházející z mého vlastního pohledu na věc.
Zvykli jsme si na to, že žijeme ve „vědeckém“ světě, kde vše co není podloženo nějakým důkazem je ignorováno, dehonestováno či v lepším případě považováno jednoduše za neexistující. Existuje však něco, co není podloženo žádným důkazem a přitom každá lidská bytost ví, že to existuje? Jednoduše proto, že s tím má každý svou vlastní zkušenost? Odpovědí je samozřejmě LÁSKA. Každý člověk někdy někoho miloval, a proto nikdo nikdy nezpochybňuje existenci lásky. A to přesto, že vědecký důkaz o ní jednoduše není. Vezměme do úvahy prostý příklad, kdy dva muži tvrdí jedné ženě, že ji upřímně milují. Každý z nich používá stejná líbezně-omamná slova. Každý z nich má v ruce květinu. Každý z nich vyjadřuje svoji úctu k ní poklekem. Jen jeden však miluje upřímně a druhý ne. Jak by věda mohla ženě pomoci vyřešit tuto úlohu a přinést 100%ní důkaz o upřímné lásce právě jednoho z nich. Samozřejmě NIJAK.
A na tomto jednoduchém příkladu vysvětluji pravý vzkaz JK, který tak usilovně zdůrazňuje své srdce, ke kterému většinou směřuje alespoň jedna z jeho dlaní = „láska je důkazem, že na vše důkaz neexistuje“. Nebo-li existuje-li láska, jako „něco“, co nelze vědou nezpochybnitelně dokázat a přitom všechny bytosti 100%-ně vědí, že to „něco“ existuje, pak musíme připustit, že věda má svá výrazná omezení. Respektive je třeba si pokorně přiznat, že nelze zpochybňovat existenci čehokoli, co věda nedokázala vysvětlit, co jsme na vlastní oči neviděli a na co jsme si „nesáhli“. A věřte, že je toho opravdu hodně … Pokud by lidé dávali mnohem více významu své intuici, svým vnitřním pocitům, svým vnitřním odezvám, pak by snáze získávali odpovědi na své otázky a byli by i lepšími bytostmi. Na závěr si dovolím uvést drobnou radu hledajícím otevřeným bytostem: „kdo chce najít, ať hledá ve svém nitru a neplýtvá energií na hledání vědeckých důkazů“.
Pěkný den.
-JH-
Poznámka: skutečným, jen a pouze exaktně založeným,“nevěřícím Tomášům“ doporučuji studium „paradoxu kvantové fyziky“ od Alberta Einsteina. Jako něco „pro začátek“ neznám věru lepšího materiálu.
Jako další, velmi důležité sdělení, níže uvádím údajný dopis Alberta Einsteina své dceři, který pojednává o lásce jako o nespatřené síle, která řídí všechny ostatní síly světa.
Koncem roku 1980 Lieserl, dcera slavného génia, věnovala 1400 dopisů, psaných Albertem Einsteinem, Hebrejské univerzitě s příkazem nepublikovat je, dokud neuběhne dvacet let od její smrti. Toto je překlad jednoho z nich:
Dopis pro Lieserl Einstein:
„Když jsem navrhl teorii relativity, velmi málo lidí mě pochopilo a to, co odhalím a přinesu lidstvu teď, rovněž koliduje s nepochopením a s předsudky světa. Žádám tě, abys chránila dopisy, jak dlouho bude nutné. Roky, dekády, dokud se společnost nevyvine na takovou úroveň, aby akceptovala to, co vysvětluji níže.
Existuje extrémně mocná síla, pro kterou zatím věda neobjevila formální vysvětlení. Je to síla, která zahrnuje a řídí všechny ostatní síly a dokonce je obsažena ve všech fenoménech, které operují ve vesmíru, ale přesto jsme ji nedokázali identifikovat. Tato univerzální síla je všeobjímající láska.
Když vědci hledali sjednocující teorii vesmíru, zapomněli na nejmocnější, nespatřenou sílu. Láska je světlo, které osvětluje ty, co ho dávají a dostávají. Láska je gravitace, protože způsobuje, že jsou někteří lidé přitahováni k ostatním. Láska je síla, protože násobí to nejlepší, co je v nás a dovoluje lidstvu nevyčerpat se svým slepým sobectvím. Láska odkrývá a odhaluje. Pro lásku žijeme a umíráme. Láska je Bůh a Bůh je Láska.
Tato síla vše vysvětluje a dává životu smysl. Je to proměnná, kterou jsme příliš dlouho ignorovali možná proto, že se lásky bojíme, jelikož je to jediná energie ve vesmíru, jíž se člověk nenaučil podřídit své vůli.
Abych lásku učinil viditelnou, jednoduše jsem zaměnil hodnotu ve své nejslavnější rovnici. Pokud bychom namísto E = mc2 akceptovali, že energie k vyléčení světa může být získána skrze lásku násobenou čtvercem rychlosti světla, došli bychom k závěru, že láska je nejsilnější existující silou, protože nemá žádný limit.
Po selhání lidstva ve snaze kontrolovat ostatní síly vesmíru, které se tak otočily proti nám, je velice urgentní, abychom sami sebe naplnili jiným druhem energie…
Pokud chceme, aby náš živočišný druh přežil, pokud chceme najít smysl života, pokud chceme zachránit svět a každou živou bytost, jež ho obývá, láska je jedinou odpovědí.
Možná zatím nejsme připraveni postavit bombu lásky, zařízení dost silné na zničení veškeré nenávisti, sobectví a chamtivosti, na zničení vlastností, které devastují planetu. Nicméně, každá individualita s sebou uvnitř nosí malý generátor lásky, jehož energie čeká na vypuštění do světa.
Pokud se naučíme tuto vesmírnou energii dávat a dostávat, drahá Lieserl, potvrdíme tak, že láska zvítězí nad vším, je schopná přesáhnout všechno a nic, protože láska je kvintesencí (podstatou) života.
Hluboce lituji své neschopnosti vyjádřit to, co je v mém srdci, jež pro tebe tiše bije po celý můj život. Možná je už pozdě se omlouvat, ale protože čas je relativní, potřebuji Ti říci, že Tě miluji a díky Tobě jsem dosáhl k ultimátní odpovědi!“
Tvůj otec,
Albert Einstein