Zastupitelstvo 20.12.2011

INTERPELACE č. 1.

Vážený pane starosto,

interpeluji Vás ve věci usnesení č. 2833 až 2836 Rady města konané dne 29.11.2011, a to konkrétně v záležitosti radou schválené organizační změny spočívající v opětovném rozdělení Odboru rozvoje a investic na „Odbor rozvoje města“ a „Odbor investic a údržby“.

Předpokládám, že Vy, coby analytik, jste si vědom skutečnosti, že tato změna vytváří nadbytečné místo nového vedoucího Odboru rozvoje, čímž představuje nárůst nákladů na provoz Městského úřadu, a je tudíž v této složité ekonomické době naprosto NEEFEKTIVNÍ a NEHOSPODÁRNÁ.

Tento závěr dovozuji na základě těchto skutečností:

1/ naprosto logické argumenty tajemnice MěÚ Hodonín z června letošního roku, na základě kterých předchozí Rada města rozhodla o sloučení těchto odborů. Šlo zejména o argumenty v oblasti finančních úspor, v oblasti sdružení oddělení zajišťujících výkon státní správy a oddělení zabezpečujících výkon samosprávy, ale také v oblasti příbuznosti vykonávané práce jednotlivých oddělení zmíněných odborů.

2/ do výběrového řízení na vedoucího sloučeného Odboru RaI, konaného dne 16.6.2011 se přihlásil i bývalý vedoucí Odboru Rozvoje Ing. Jxxxxxxx Mxxxx, což pro mě osobně bylo dostatečnou zárukou, že je možné tyto dva největší odbory sloučit. Pokud by řízení tohoto sloučeného odboru bylo nadmíru obtížné, či téměř nemožné, pak by se jistě tento – věci nad míru znalý – zaměstnanec do VŘ nepřihlásil. (Jen jako doplněk připomínám, že na Radě města konané dne 20. června pro tohoto kandidáta hlasovali 2 ze 7mi radních).

3/ Dle výsledku hlasování o opětovném rozdělení sloučeného odboru RaI na Radě města ze dne 29. listopadu je patrné, že ne všichni radní považují tuto organizační změnu za správnou, protože s ní nevyjádřili v hlasování souhlas.

Ze všeho uvedeného lze vyvodit závěr, že skutečné důvody pro tuto organizační změnu byly motivovány spíše politickými představami, jak přetvořit úřad k obrazu svému, než snahou o efektivnější a ekonomičtější provoz této organizace.

Proto, pane starosto, na Vás vznáším dotaz – kolik budou činit roční náklady z těchto organizačních změn vyplývající? Tyto náklady budou představovat jednu z prvních položek NÁKLADOVÉHO ÚČTU SOUČASNÉ KOALICE. Jsem totiž, pane starosto, přesvědčený, že Vaše analytické myšlení Vás dovedlo taktéž k závěru, že tato organizační změna nebyla nutná a potřebná. Pokud se ve svém předpokladu nemýlím, pak většinový souhlas radních s touto organizační změnou byl nutným ústupkem pro UDRŽENÍ SOUDRŽNOSTI SOUČASNÝCH KOALIČNÍCH PARTNERŮ.

Závěrem Vás, pane starosto, žádám, abyste se v odpovědi na tuto interpelaci omezil pokud možno na sdělení požadované částky navýšených nákladů. Není třeba sdělovat mi oficiální důvody pro podporu této organizační změně, na kterých jste se jistě coby koalice dohodli, a které jsou určeny pro sdělovací prostředky. Pokud byste mi chtěl nějaké důvody sdělit – pak Vás žádám o ty, kterými jste zdůvodnil potřebu této organizační změny svému vlastnímu svědomí. K této interpelaci připojuji i žádost o vyčíslení nákladů dalších organizačních změn, které Rada města uložila dne 6. prosince Tajemnici úřadu zapracovat do návrhu organizačního řádu. Jedná se o usnesení Rady města č. 2954 až 2957 ve věci znovu vytvoření Odboru dopravy a přestupků.                                                                                         Děkuji

INTERPELACE č.2

Do dnešního dne mi nebyl sdělen politický zástupce současné koalice pro oblast protikorupčního auditu. Posledně jsem toto téma otevřel jen informativně v bodě RŮZNÉ. Zdá se však, že tento dotaz musím vznést formou interpelace, abych se dočkal odpovědi. Ptám se tedy – má současné vedení města zájem na průběhu a závěrech protikorupčního auditu? Jen pro informaci – od 1. prosince jsou známé závěry z první oblasti, a to z oblasti veřejných zakázek v Hodoníně. Je to dle mého názoru velmi zajímavý materiál a bylo by škoda se jím ze strany vedení města seriózně nezabývat.                                                          Děkuji

INTERPELACE č.3

Materiál k návrhu rozpočtu města na rok 2012 mi při pohledu na položky dotací do sociální oblasti připomněl, že zhruba v září tohoto roku vedoucí odboru sociálních služeb, Mgr. Mxxxxx Bxxxxx, seznámil bývalé vedení města s NÁVRHEM PRAVIDEL PRO PŘIDĚLOVÁNÍ DOTACÍ ORGANIZACÍM PŮSOBÍCÍCH V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Rád bych se proto zeptal, zda se tímto materiálem vedení města zabývalo, či zabývá, a případně kdy tento materiál zamýšlí vedení města předložit ke schválení příslušným orgánům Města. Mám za to, že navrhovaný materiál řešil i variantu, nasazení těchto pravidel již pro rok 2012. Druhý dotaz v rámci své poslední interpelace vznáším na způsob, jakým došlo ke stanovení konkrétních částek dotací organizacím působících v sociální oblasti zapracovaných do návrhu rozpočtu na rok 2012, který je součástí dnešního programu.                                                                                  Děkuji

K návrhu rozpočtu na rok 2012:

A/ Komentář skutečností, které pro mě nejsou překážkou schválení rozpočtu:

  • Dotace nemocnice. Každá obec běžně poskytuje dotace nemocnici, která působí na území dané obce. Příjemcem efektu z účelně vynaložených dotací do nemocnice je občan-pacient a to je v pořádku. Je ovšem důležité mít alespoň nějaké informace o nakládání s vlastními prostředky dotovaného zařízení. Osobně by mne zajímala např. analýza produktivity práce nezdravotnického personálu nemocnice. Za úvahu stojí také skutečnost, že vlastním příspěvkovým organizacím města jsou prostředky na příští rok kráceny o 3%, zatímco dotace nemocnici, coby krajskému zařízení, roste o 100% proti roku 2011.
  • S nemocnicí souvisí i další výdajová položka rozpočtu na oddělení investic a údržby, a to Údržba zeleně – nemocniční park, který přijde městskou kasu za 440 tis. Kč. Je mi známo, že pozemky o jejichž údržbu se zde jedná, jsou v majetku města. Na druhou stranu je třeba férově uvést, že by nemocnice údržbu těchto pozemků města mohla zajišťovat v rámci reciprocity za bezplatné užívání rozsáhlého parkoviště před nemocnicí, které je také v majetku města. Při pohledu na všechny tyto skutečnosti docházíme k poměrně zajímavé celkové podpoře nemocnice ze strany města.
  • Rád bych slyšel vyjádření ředitelů předmětných příspěvkových organizací (ZOO, TEZA, DK, HSO), zda se zkráceným rozpočtem o 3% budou schopni vyjít. Pokud se nikdo nevyjádří, tak to budu brát jako potvrzení stavu, že ano.
  • Určitě se musím ještě zmínit o výdajových položkách z kategorie osobních nákladů. Platy meziročně klesají o více jak 2,5 mil. Kč. Když k tomu přičteme ještě pokles na sociální a zdravotním pojištění (o 1,058 mil. Kč), tak docházíme k opticky zajímavému poklesu více jak 3,5 mil. Kč. Tento pokles by mohl odvádět pozornost od fakticky zvýšených osobních nákladů díky přijatým organizačním změnám. Jinými slovy k poklesu osobních nákladů dochází zejména odchodem 10 zaměstnanců odboru sociálních služeb na úřad práce, ale také odhaduji, že muselo dojít k odstranění rezervy v podobě nevyčerpaných mzdových prostředků z předchozího roku. Tuto rezervu jsem samozřejmě v rozpočtu, v průběhu svého 10-ti měsíčního angažmá ve funkci garanta Odboru EaF, zaznamenal a musím konstatovat, že jistá výše rezervy na této položce je více méně nutná, ať už z důvodu výplaty náhrad mezd za prvních 14 dnů nemoci zaměstnanců, či z důvodu vyplácených náhrad za dovolenou, jejichž výši nelze také nikdy předem přesně určit.
  • Dotace Lince důvěry. Trochu s překvapením z rozpočtu zjišťuji, že dochází opět k podpoře oblastní lince důvěry. Děje se tak přesto, že v letošním roce odbor sociálních služeb na základě porovnání lokální linky důvěry a celorepublikové linky bezpečí doporučil využití služeb celorepublikové linky bezpečí, která z finančního hlediska představuje roční výdaj ve výši 5 tis. Kč. V rozpočtu je navrhována dotace lokální lince důvěry 6x vyšší. To ve mně budí jistý pocit nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Je jasné, že v oblasti některých služeb nemusí být cena dané služby to hlavní kritérium pro správné posouzení kvality dané služby. Proto připomínám, že dalším podstatným parametrem při porovnávání lokální linky důvěry a celorepublikové linky bezpečí byla provozní doba. Zatímco na celorepublikovou linku bezpečí se dá zavolat 24 hodin denně, 365 dnů v roce, tak mě poslední známá provozní doba lokální linky důvěry je denně od 16:00 do 22:00, čili 6 hodin denně. Pokud se něco na mnou uváděných informacích změnilo, tak bych prosil o sdělení nových skutečností.

B/ Vážnější poznámky, které mě v závěru vedou k podání nového návrhu usnesení:

  • Nový úvěr ve výši 21,5 mil. Kč je dle mého názoru velmi nerozumným rozhodnutím, které nemohu v žádném případě podpořit. Město má alokováno přes 40 mil. Kč na termínovaných účtech z prodaných cenných papírů a mělo by prioritně použít tyto prostředky před novým zadlužováním města. Argument, že peníze na termínovaných vkladech nesou na úroku něco málo přes 3% (3,16%) přičemž úvěr lze v dnešní situaci pořídit za nižší úrokovou sazbu (cca 2,5%) by stál za zvážení pouze v případě, kdyby již nebyly v portfoliu žádné cenné papíry ke zpeněžení. Za racionální postup bych považoval zpeněžení další části portfolia, a to ze dvou důvodů:

1/ výběr prostředků z termínovaných účtů před vypršením termínu by byl pravděpodobně nějakou formou sankcionován a

2/ neustále upozorňuji na existenci, dle mého názoru nezanedbatelného, rizika krize finančního systému, která by mohla cenné papíry více či méně znehodnotit. A to i přes skutečnost, že se po mnou navrženém zásahu v portfoliu nachází pouze dluhopisy, které byly ještě do nedávna považovány za poměrně bezpečnou formu investice.

  • Bez řádného zdůvodnění nemohu hlasovat pro dvě navrhované „NOVÉ“ investice, a to:

1/ pro investiční akci „chodníky náměstí TGM – III. Etapa“ za 5 mil. Kč a

2/ pro investiční akci „místní komunikace Dukelských hrdinů (Marxova-Měšťanská)“ za 3,5 mil. Kč.

Proti III. Etapě oprav chodníků na náměstí jsem byl již za minulého vedení, a to zejména z toho důvodu, že stávající technický stav této části chodníků považuji za nehavarijní, což se ale nedá říci o jiných chodnících, na kterých dochází k úrazům, zejména starších lidí. Mezi takovéto chodníky patří chodníky na ulici Dvořákova, Měšťanská, Dukelských hrdinů (zejména část u Komerční banky), nebo například ulice Sc. Viátora a jistě i dalších. Z tohoto důvodu považuji tuto akci za lehce nadbytečnou.

U investiční akce „místní komunikace Dukelských hrdinů – část Od Marxovy ulice po kruhový objezd na Měšťanské ulici pak nesouhlasím ze dvou důvodů:

1/ technický stav vozovky není havarijní. Sám tuto část komunikace denně používám. Opět tedy platí, že v Hodoníně existují jiné místní komunikace, které jsou ve stejném, nebo horším technickém stavu než právě tato.

2/ V předmětné ulici existuje developerský projekt člena Oblastní rady ODS. Realizací tohoto developerského projektu, vzhledem k jeho povaze, dojde jednoznačně ke snížení hodnoty okolních rodinných domů, zatímco hodnota developerského projektu bude zvyšována z veřejných prostředků, a to prostřednictvím investice do technické infrastruktury.