Občas se vynaložené úsilí vyplatí a přinese nápravu závadného stavu. Na ZM dne 29.01.2013 jsem panu starostovi připoměl problém s bezplatným užíváním majetku města soukromou lékařkou, čímž dochází, mimo jiné, k neúčelnému nakládání s obecným majetkem. Rada města rozhodla dne 15.01.2013 o uzavření standardních nájemních smluv za nájem dle platnéh sazebníku Města.
———-
27. zasedání Zastupitelstva města Hodonína se nemohu zúčastnit z důvodu svého pobytu mimo Hodonín v daném termínu.
Materiály jsem si však prošel a pociťuji potřebu vyjádřit se k bodu 7.2. Žádost o dotaci – Nemocnice TGM Hodonín.
Předmětem tohoto bodu je schválení poskytnutí dotace Nemocnici TGM Hodonín ve výši 1.000.000 Kč na pořízení sanitního vozu. Z odůvodnění zastupující lékařky se mimo jiné dovídáme: „… Postupné snižování úhrad od zdravotních pojišťoven za zdravotní péči a růst nákladů i při úsporných opatřeních, které naše nemocnice přijala, nevytváří podmínky pro snížení kumulované ztráty minulých let. Tento stav neumožňuje vytvářet dostatečné vlastní zdroje na reprodukci majetku a snížení závazků po splatnosti. S ohledem na skutečnost, že stav opotřebení vozového parku nemocnice je na kritické úrovni a u něktrých vozidel ohrožuje další bezpečnost jejich provozu, je nezbytně nutné přistoupit k jejich obnově.“
Pokud shrneme zmíněná fakta, tak můžeme formulovat závěr, že Nemocnice TGM Hodonín je po ekonomické stránce naprosto nestabilním subjektem, u něhož je ekonomický či technický krach jen otázkou času, přičemž je pouze otázkou odhadu, který z nich nastane dříve. Ustanovení ohledně bezpečnosti provozovaných sanitních vozidel pak nevylučuje možnost, že si místo pro odbornou pomoc dojedeme v sanitním voze pro smrt.
To je dle mého názoru obrázek tureckého hospodářství. Jak jinak nazvat stav, kdy se místo nastolení okamžitého krizového řízení v Nemocnici zaměstnávají na trhu práce dlouhodobě neuplatnitelní komunální politici z řad členů těch „správných“ politických stran, jenž tahají za správné politické páky. Jak jinak nazvat stav, kdy se v nemocnici budují „duchovní stánky“ a kdy se udržuje při životě nákladově neudržitelný skleník s tropickými rostlinami.
Nic proti víře nemám. Sám jsem věřící a vím, že víru má člověk v srdci. Osobně nepotřebuji k víře žádnou církev ani žádné církevní statky. Taktéž nemám nic proti nádhernému skleníku s tropickými rostlinami, ale v situaci, kdy je republika totálně rozkradena a chybí finanční zdroje na zajištění zdravotní péče pro obyvatelstvo, musím konstatovat, že udržovat tento skleník je zkrátka luxus, který si nemůžeme dovolit.
Možná, že spousta lidí by s mými názory nesouhlasila. A tak je to vlastně v demokracii správně. Já však musím konstatovat, že je pro mě osobně mnohem důležitější zajištění bezpečného transportu sanitkou do zařízení, které umí poskytnout kvalitní zdravotní péči, než kolabující nemocnice v zátiší svatostánku s tropickým skleníkem.
-JH-
(18.02.2013)
Podle informací z médií se měla většina finančních prostředků na vybudování kaple vysbírat mezi věřícími z hodonínského děkanátu. Jak tomu bylo doopravdy, nevím. Já osobně jsem toho názoru, že kaple by měla být součástí každé nemocnice, případně domova pro seniory, LDN atd., jak tomu je i v zahraničních zařízeních tohoto typu.
Skleník je druhá věc, ten s chodem nemocnice má asi hodně málo společného. Pokud má nějakou historickou nebo jinou hodnotu, měl by jej provozovat a hlavně financovat asi někdo jiný.
Pokud vybudování kaple financovali sami věřící, pak je věc samozřejmě zcela odlišná. Vycházím pouze z čisté logiky věci, že zdravotnické zařízení má být prioritně schopno poskytovat kvalitní zdravotní péči a vše ostatní zkrátka až následně, pokud je to v reálných finančních možnostech daného zařízení.
-JH-