- Výrobce vírníků v ČR – Bauer avion
- Prodejce vírníků XENON v ČR
- Prodejce francouzských vírníků společnoti DTA v ČR – HDgyro. Ubytování Sport centrum Mladá Boleslav
- Prodejce vírníků v ČR – Magni Gyro (Magni Gyro Nordic)
- Výrobce vírníků ve Slovinsku – TRIXI
- Seznam světových výrobců a prodejců vírníků
- Letecká škola Boris Lang (Zábřeh)
- Letecká škola FLYWAY (Přerov)
- Letecká škola Magni Gyro (Zlín)
- Výcviková osnova pilota ultralehkého motorového vírníku (UV3)
- Volný zkušební test pro pilota ULV na LAA ČR
- Jak se létá s vírníkem – Mechové stránky
- Důležité informace – vírníky bez pozlátka
- Krásná foto vzpomínka – stavba vírníku
- Seznam leteckých lékařů skupiny SLZ
- Letecká amatérská asociace ČR
- Bouřkový radar
01.07.2017
Polétání na Slovensku na letišti Trnava Kopánka
04.11.2016
21.07.2016
Žádost o pomoc při vyšetřování ukradeného vírníku
29.04.2016
Další krásný den strávený na letišti v Zábřehu. Den věnovaný kondičnímu létání a zejména tréninku nouzových přistání.
17.03.2016
Vlastíkův úžasný stroj a Peterův skvělý nápad na čtvrteční výlet vírníkem přes Břeclav. Díky kluci, že jste si v tom krásném dni vzpomněli na kolegu.
11.09.2015
Po několikerém zrušení závěrečných zkoušek, díky nezvykle vysokým teplotám v průběhu léta, přišel okamžik pravdy. Počasí vyšlo na pátek na jedničku. Teplota kolem 24 stupňů, bezvětří. Po 40-ti minutovém rozlétání dopoledne přichází po obědě teoretická zkouška. Martin, Peter a já skládáme test úspěšně. Heinz je zatím na cestě na letiště a nikdo neví, kdy konečně dorazí. Jako první statečný nasedá s inspektorem do vírníku Peter. Po něm přijde moje maličkost. Sotva si zapneme bezpečnostní pásy začíná pršet. Déšť zesílil a padlo rozhodnutí, že budeme pokračovat v sobotu ráno. Sotva vystoupíme z vírníku déšť ustal. Tak přeci jen jdeme na to. Přesný sled prováděných činností si již nepamatuji. Slyším jen slova inspektora po vystoupení ze stroje: „prospěl“. Mám hroznou radost. Martin a Heinz musí se zkouškou počkat až na sobotní dopoledne. A protože jsou to kluci šikovní, tak samozřejmě při zkoušce uspěli. Jen Tomáš na zkouškách chyběl, bo si válel šunky u moře na dovolené. Budeme Ti Tome držet palce při příštím termínu!
- 6.6.2015 – 94 minut trvající navigační let Zábřeh – Krnov – Hranice – Zábřeh s Borisem. Krásný zážitek spojený s pohledem na rodnou vesnici z ptačí perspektivy
- 16. – 17.5.2015 – 166 minut tréningu završených třemi sólo okruhy. V kokpitu jen já, hromada nervů a nulová zkušenost se změnou těžiště v sóle. Předrotace a vzhled – kupodivu naprosto OK. Přistání s úmyslem „touch and go “ už byl horší. Při přitažení kniplu (po přistání a dosednutí příďáku) a přidání plynu šel vírník na zadní tak rychle, že si z průběhu „akce“ skoro nic nepamatuji. V paměti jsem vyhrabal informaci o stažení plynu s přitaženým kniplem. Po zastavení vírníku jsem se rozhodl, že to nevzdám. Takže zpět na dráhu, předrotace a vzlet. Vše OK. Po chvíli už jsem zase na finále. Tak co teda – bude to lepší? Při přistání jsem trochu vyplaval, ale daří se mi vše srovnat. Dosedám. Dál si moc nepamatuji, ale ve vzduchu jsem poměrně rychle a dobře. A opět finále s úmyslem plného přistání. S přechodovým obloukem jsem začal výše. Vyplavání se neopakuje a přiblížení je plynulé. Přitahuji jako blázen a dosedám předpisově na zadní podvozek více méně bez dopředné rychlosti. Příďák klesá a já se konečně mohu nadechnout. Opouštím dráhu a pojíždím směrem k hangáru. Dobržďuji rotor, dojíždím k hangáru, aretuji brzdu, vypínám rádio, avioniku, magneta a hlavní vypínač. Sundávám sluchátka a z náušníků ždímám cca 16 posledních minut mého života. Heinz osušuje slzy dojetí a Boris se potutelně usmívá. Gratulace přichází posléze. Jdu si odpočinout a snažím se vybavit nějaké detaily právě prožitých chvilek. Nejde to. Ale pocit mám nádherný.
25.-26.04.2015
Krásné počasí ovšem s jižním větrem až 10 m/s. Je to sice hodně moc přes povolený limit, ale v rámci výcviku je třeba zvládnout i poněkud extrémní podmínky.
18.-19.04.2015
Po delším čase konečně pokračování s výcvikem. Za víkend nalétáno 3,5 hodiny. Počasí bylo velmi příjemné a hlavně v neděli to bylo poznat na hustotě provozu. Nějaké videa je možné shlédnout na stránkách letecké školy Boris Lang.
22.02.2015
Seznámení s vírníkem Zen letecké školy Boris Lang ve Slezském aeroklubu
26.09.2014
Další dvě hodiny létání za mnou
17.09.2014
Výcvik – další hodina praktického leteckého výcviku
Tentokrát jsem se potkal s instruktorem Zdeňkem Jurečkem na letišti Přerov, kam přesídlila letecká společnost NIRVANA ze Zlína. V rozsáhlém areálu v blízkosti pojezdové dráhy C vyrůstá velký hangár stejně jako prodejna motorového paraglidingu s administrativními prostorami.
V každém případě jsem tentokrát na letiště jel sám, takže to bude bez fotografií. MTOčko bylo mimo plán ve vzduchu s jiným žákem, takže jsme se Zdeňkem opět opakovali důležitou teorii všeho o létání vírníkem.
Po cca 30 minutách MTOčko přifrčelo na odstavnou plochu nedaleko hangáru. Po předletové prohlídce už to šlo opět poměrně rychle. Nasednout, upravit a zapnout pásy, zkouška komunikace, ohlášení do rádia, nastavení výškoměru a už startuji motor. Přestože byl ještě vlažný nenaskočil. Trochu sytiče a opakovaný start je OK. Pojezdová dráha C je poměrně dlouhá, takže frčíme po žluté čáře směrem k hlavní betonové dráze 24, ze které následné sjíždíme na travnatý pás. Ohlášení do rádia a po udělení povolení už je to opět tady. Odjistit brzdu, ale držet, přípustí motoru zvýšit otáčky motoru 2,2 tis, knipl ve předu a mačkám tlačítko přerotátoru. Motor si brzy řekne o zvýšení otáček, aby utáhl rozbíhající se rotor. Po chvíli je třeba otáčky motoru dále zvýšit, aby se rotor roztočil až na 240 otáček za minutu. Uvolnit tlačítko předrotátoru, přitáhnout knipl na břicho, uvolnit brzdu a přípusť motoru na maximum. Vírník vyráží kupředu a je třeba bedlivě hlídat okamžik kdy se zvedne příď vírníku. Okamžitě je třeba povolit knipl směrem dopředu a snažit se držet příďové kolo jen kousek nad zemí. Vítr foukal v silných rázech a chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na rozlet v traverzu. Při rychlosti 80 km/hod již vírník poslušně začne stoupat. Po druhé zatáčce pravého okruhu stahuji otáčky motoru těsně pod 5 tis., protože jsme dosáhli okruhové výšky. Následuje let v horizontu „po větru“ pravého dráhy 24, kdy je poprvé trochu času rozhlédnout se po okolí. Nádhera …
Hlášení do rádia, třetí zatáčka, opět hlášení – base leg 24, čtvrtá zatáčka a dráha se blíží. Dostávám povel do sluchátek: „stáhnout plyn na doraz“. Vírník jde dolů na čumák. Kniplem udržuji rychlost 100 km/hod. Ve výšce cca 9 metrů nad zemí mírně přitahuji knipl dozadu. Vírník zvedá čumák, rotor zvyšuje vlivem vyššího úhlu náběhu rychlost, hned opět knipl povoluji a cca 4 metry nad zemí mírně přitahuji knipl. Nesmím moc, protože jinak začne vírník opět stoupat. Po dosednutí na hlavní podvozek dotahuji knipl na břicho. Rychlost rychle mizí. Při dosažení rychlosti chůze – knipl do neutrální polohy a dojezd. Brzda zajištěna. Přepnout pneumatickou brzdu rotoru a trimerem na kniplu natlakovat 6 barů do systému. Hlášení do rádi a vše začíná znovu a znovu – celkem 14 krát.
Jedenácté přistání bylo s překvapením. Po dosednutí jsem zaregistroval, že máme „chcíplý“ motor. Sice je nouzové přistání v osnovách výcviku pilota zahrnuto, ovšem ne už po dvou hodinách praktického výcviku. I Zdeněk byl trochu překvapený. Jeho optimistický tón hlasu při vyslovení věty: „alespoň máš za sebou první nouzové přistání“ mě potěšil. To jsem ještě netušil, že i další 3 přistání budou s vypnutým motorem.
Hodina utekla jako voda a je čas předat stroj dalším pilotům-žákům. Upřímně řečeno, ruku jsem měl od kniplu pořád trochu namoženou, ale končit se mi vůbec nechtělo. Už se těším na další létání.
26.07.2014
Výcvik – část 4. – Zahájení praktického leteckého výcviku
Hned z rána započal výcvik drobnou komplikací, a to zcela vybitou baterií MTO-čka. Nabrali jsme zpoždění cca 3 hodiny a sluníčko vyhnalo teplotu nad 30 stupňů. MTO-čko je, coby „kabrio verze“ vírníku, v takovém počasí vítané. Musím pokorně přiznat, že první hodina pilotování byla pro mě – pilota nováčka – poměrně zabíračka. Ještě teď slyším v hlavě Honzovy pokyny přicházející rychlostí tak 200 slov za minutu: „zvýšit rychlost – trimuj – drž horizont – levá 180° – sniž náklon – srovnej nohama – sniž rychlost – vyvážení těžký na ocas – let v horizontu na betonovou plochu na 12-ti hodinách …“. Nemám vůbec ponětí o běhu času, ale mám pocit, že mi „betonová“ ruka změkla tak po 30-ti minutách, přičemž po dalších 10-ti jsem si začal uvědomovat krásu letu v cca 500 metrech. Nejvýše jsme vystoupali do 2.500 feet (cca 800 metrů). Knipl vírníku je neuvěřitelně citlivý a je naprosto zřejmé, že bez poctivého tréningu by to zkrátka nešlo. Uvidíme, zda bude mít instruktor Honza Cvalinga dostatečně pevné nervy …
16.07.2014
Výcvik – část 3. – Zkouška radiotelefonisty letecké pohyblivé služby
23.06.2014
Výcvik – část 2. – teorie
- Aerodynamika a mechanika letu
- Letecká meteorologie
- Letecká navigace
- Letecké motory
- Letecké předpisy
- Letecké přístroje
- Vrtule
- Stavba a konstrukce letadel
- Spojovací postupy a předpisy
25.04.2014
Výcvik – část 1. – seznamovací let
- prohlídka stroje na zemi
- lehké proklepnutí vědomostí z letové příručky Calida
- ve vzduchu: otestování mých reakcí na přetížení a poměrně zajímavou obrátku 180° z nulové rychlosti (zavisení) – knipl plná levá při současně plně vyšlápnutém levém pedálu směrovky. Manévr, který zvládne jen vrtulník a vírník
- v bezpečné výšce (min 330 metrů) jsem si osahal knipl a pedály směrového kormidla
- čas v kokpitu plyne opravdu rychle, takže půl hodina utekla poměrně rychle. Trefili jsme se přesně do tankovací pauzy vojenského vrtulníku. Soukromé letiště v Prostějově těsně sousedí s vojenským letištěm, kde téhož dne trénovali paragáni, kteří nám krásně zpestřili páteční dopoledne.