Villa Veronika

12.02.2014

Co nového v kauze  „Villa Veronika“ ?

Dne 06.02.2014 jsem si na poště vyzvedl ROZHODNUTÍ Obecného stavebního úřadu Hodonín (dále SÚ) č.j. MUHOCJ 105357/2013.Koč.DODA.Rozh, kterým došlo k dodatečnému povolení stavby – stavební úpravy objektu bydlení č. p. 2299 (tř. Dukelských hrdinů, Hodonín), parcelní číslo 2133 v katastrálním území Hodonín.

Domnívám se, že SÚ postupoval v dané záležitosti způsobem, kdy vznikl neoprávněný prospěch stavebníkovi (žadateli – Ing. J.V.), přičemž vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Konkrétně ustanovení §7 ods. 1) předpisu č. 500/2004 Sb. – zákona SPRÁVNÍ ŘÁD upravující rovné postavení dotčených osob, a dále příslušným ustanovením z. č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Tvrzení lze doložit:

Stavebník se již v minulosti pokoušel předmětnou nemovitost stavebně upravit záměrem své společnosti CROSSING – bytové družstvo, toho času CROSSING – bytové družstvo v likvidaci, jehož je předmětný stavebník předsedou. Vzhledem k právním a technickým vadám původního řízení a díky aktivní a účinné obraně dalších účastníků řízení (sousedé předmětné nemovitosti), bylo předmětné stavební řízení zastaveno usnesením SÚ Hodonín, č.j. SÚ/152/2010 – 74.Lex.STRI.Zast, ze dne 8.2.2012 zpětvzetím žádosti žadatele o vydání stavebního povolení.

Stavebník se však svého záměru na stavební úpravy předmětné nemovitosti nevzdal, a v únoru 2013 fakticky zahájil stavební práce, a to bez jakéhokoliv předchozího relevantního vyjádření stavebního úřadu (územní souhlas, stavební souhlas apod.). Charakter prací a množství stavební suti vedly k domněnce, že stavebník neprovádí pouze udržovací práce. Proto byl SÚ Hodonín na daný stav upozorněn sousedkou předmětné nemovitosti mailem dne 01.03.2013. Na toto oznámení zaslal mailem odpověď úředník SÚ, Tomáš Kočvara, ze které vyplývá, že se SÚ spolehl na vyjádření stavebníka ohledně charakteru prováděných prací, který výslovně deklaroval provádění výhradně udržovacích prací, a nikterak stav sám neprošetřoval.

Vzhledem k této skutečnosti a skutečnostem z předešlého stavebního řízení jsem začal pořizovat fotodokumentaci stavebních prací na předmětné nemovitosti.

Za velmi znepokojivou lze považovat mailovou komunikaci mezi sousedkou předmětné stavby a stavebníkem ze dne 31.07.2013, ve které stavebník stále uvádí, že provádí pouze práce nepodléhající stavebnímu povolení, čímž účastníka řízení vědomě a účelově uvádí v omyl a de facto mu brání v uplatnění jeho práv.

2013.08.06 – jsem zaznamenal, že stavebník provedl práce podléhající stavebnímu povolení. O této skutečnosti jsem neprodleně informoval SÚ mailem.

2013.08.08 – jsem byl informován SÚ mailem, že se bude mým podnětem neprodleně zabývat a že proběhne kontrolní prohlídka stavby.

2013.08.15 – SÚ Hodonín rozeslal účastníkům řízení oznámení o zahájení správního řízení o odstranění stavby č.j. MUHOCJ 77710/2013.Koč.ODSN.Ozná, ve kterém SÚ jednoznačně uvádí, „že stavebník provádí výše uvedenou stavbu bez stavebního povolení nebo ohlášení nebo jiného opatření vyžadovaného stavebním zákonem a stavba nebyla dodatečně povolena.“ V daném přípisu SÚ dále informuje, že podle ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona lze stavbu za určitých okolností dodatečně povolit.

2013.10.01 – SÚ rozeslal účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby a pozvání k ústnímu jednání. V daném přípisu, č.j. MUHOCJ 93747/2013.Koč.DODA.Ozná, SÚ provedl podrobný výčet stavebních prací, které stavebník provedl v rozporu se stavebním zákonem. Rozsah těchto prací dokládá plánovitost, promyšlenost a systematičnost počínání zkušeného stavebníka, který se tímto rafinovaným způsobem účelově vyhnul proceduře standardního stavebního povolení, ve kterém již jedenkrát neuspěl (skutečnost, že v původním stavebním řízení bylo stavebníkem CROSSING – bytové družstvo, jehož je aktuální stavebník předsedou, nepovažuji za relevantní, a to s důrazem na skutečnost, že předmětem stavebního řízení je stejná budova). Míru tolerance SÚ ke stavebníkovi, který neobvykle silným způsobem porušil stavební zákon bude možno dovozovat mimo jiné z případné sankce, kterou SÚ Hodonín uplatní vůči stavebníkovi za tento závažný přestupek podle ust. § 176 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, který stavebník spáchal s přímým úmyslem jej spáchat, když v rozporu s ust. § 104 stavebního zákona vědomě provedl stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu.

Institut dodatečného povolení stavby je zákonem stanovená procedura. Uplatnění této procedury ve výše uvedeném případě, při zohlednění historie pokusů o stavební úpravy předmětné nemovitosti, při zohlednění množství všemožných vad v souvislosti s původní žádostí o stavební povolení, při zohlednění zvláště necitlivého a hrubého porušení stavebního zákona ze strany zkušeného stavebníka a při zohlednění zvlášť liknavého přístupu SÚ Hodonín, kdy první oznámení o podezřelém provádění stavby přijal dne 01.03.2013 a kontrolní prohlídku stavby SÚ provedl až 12.08.2013, umožňuje dovozovat na účelové chování SÚ Hodonín, který de facto „legalizoval“ stavebníkovo počínání, které bylo v rozporu se zákonem. Stavební úřad svou rezignací na výkon svých zákonných pravomocí tak poskytuje krajně nebezpečný návod, jakým způsobem obcházet stavební zákon a jak znemožňovat možnost hájit práva účastníkům řízení odlišným od stavebníka, přičemž vědomě nerespektuje aktuální stanoviska nejvyšších tuzemských právních autorit v oboru správního práva – Ústavního soudu České republiky a Nejvyššího správního soudu České republiky. Pro názornost cituji z nálezu ÚS č.j. IV. ÚS 3140/11: „Ústavní soud již v minulosti odmítl považovat předmětnou povinnost (odstranit stavbu) za odepření ochrany ústavně zaručeného vlastnického práva v případě, kdy se stěžovatel pokusil obejít složité správní řízení a zbudováním stavby postavit stavební orgány „před hotovou věc“, spoléhaje na to, že stavebnímu úřadu nezbude než akceptovat vzniklý stav.“

Na základě výše uvedených okolností a dalšího postupu SÚ Hodonín, a to zejména na základě „informace o výši sankce“ (kterou SÚ Hodonín, jak sám signalizuje, udělil či udělí výše označenému „budoucímu přestupci“), na kterou mám nárok z důvodu svého neoddiskutovatelného právního zájmu, dále provedu analýzu právní situace za účelem zjištění,  zda nemohla být popsaným úmyslně laxním jednáním SÚ Hodonín naplněna ze strany úředních osob skutková podstata trestného činu Zneužití pravomoci úřední osoby ve smyslu § 329 trestního zákona, v platném znění.

Dokumentační základna:

  • 2010.04.30 – Stížnost na šikanózní postup Obecného SÚ Hodonín na Krajský úřad
  • 2010.06.18 – Sdělení KÚ JMK na stížnost na postup úředníků SÚ Hodonín

    Odpověď paní Ing. Věroslavy Prskavcové se snad ani NEDÁ OKOMENTOVAT. Stížnost na postup úředníků SÚ Hodonín byla přesně ve smyslu § 175 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, dle kterého mají dotčené osoby právo obracet se na správní orgán se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu. Je až neuvěřitelné, jak si úřednice ohýbá zákon dle vlastní potřeby. Další pochybení úředníků KÚ spatřuji v porušení NESTRANNOSTI, kdy si předmětné skutečnosti prověřuje jednostranně na SÚ Hodonín, přičemž o důkazy poškozovaných účastníků stavebního řízení nejeví žádný zájem. Dle úředníků KrÚ se tedy úředníci SÚ Hodonín mohou chovat dle své libovůle. Třeba šikanovat slušné občany, kteří sice mají ze zákona možnost dovolávat se spravedlnosti žádostmi, stížnostmi a podněty na KrÚ (coby nadřízený orgán Obecného stavebního úřadu Hodonín), ale s nulovým výsledkem.

  • 2010.07.05 – Odpověď veřejného ochránce práv (velmi obecné a fakticky nepoužitelné pro účinnou právní obranu)
  • 2010.07.20 – Hodonínští se bouří proti stavbě Villy Veroniky – článek MF DNES (pdf)
  • 2013.10.29 – ústní jednání k dodatečnému povolení stavby
  • 2016.03.31 – Rozsudek Krajského soudu v Brně. Žalovaný – Krajský úřad Jihomoravského kraje se na straně č. 3 brání tvrzením, že „přesné vymezení velikosti bytů není nikde stanoveno„, a že „je vázán žádostí stavebníka“ (chápej – nemá důvod nevěřit stavebníkovi). Stavebník J.V. na straně 4, v pátém odstavci uvádí, že „Nestandardní rozměry bytu ještě nenapovídají obcházení zákona ze strany stavebníka“ (chápej jako – spravuji RD se 3mi bytovými jednotkami a to se nezmění). Soud na straně č. 8 konstatuje, že nelze předjímat zda v budoucnu bude RD užíván v souladu s kolaudačním rozhodnutím, či zda dojde k porušení § 178 Stavebního zákona (chápej jako vymezení více jak 3 bytových jednotek).

A jaký je závěr? V roce 2022 došlo u předmětného RD k vymezení 5ti bytových jednotek. Můžeme se jen domnívat, zda Stavebník tedy doslova obelhal Obecný stavební úřad, Krajský úřad Jihomoravského kraje a Krajský soud v Brně, nebo zda se jednalo o „oboustranně výhodnou kooperaci“. Stavebník v RD zbudoval de facto 5 jednotek k bydlení, které byly prodány jako vlastnické podíly k nemovitosti. Noví spoluvlastníci pak v Katastru nemovitostí nechali vymezit 5 bytových jednotek. Jak mohlo dojít k vymezení 5ti bytových jednotek v RD, který může mít pouze 3 bytové jednotky, je další otázka, na kterou bude třeba najít odpověď. 

Těžko se vyjadřovat k situaci současných vlastníků. Mohli tušit, že de facto kupují nemovitost s právními vadami? Mohli tušit, že je cosi shnilého v království dánském, když stavebník J.V. nevymezil bytové jednotky sám, a namísto toho se předmětnou nemovitost pokoušel v roce 2019 prodat jako apartmánový dům s 5ti apartmány?

A není to snad jednoznačné sebeusvědčení stavebníka J.V. z pravého stavebního záměru zbudovat 5 obytných jednotek v rodinném domě? A to přes usilovné a opakované deklarování účastníkům stavebního řízení, SÚ, KÚJMK, soudu a bůh ví komu ještě, že záměrem je opravit stávající RD se 3mi byty? Ať už situace bude kompetentními orgány posouzena jakkoli, nezbývá nic jiného než soustavný a vytrvalý dohled nad vývojem událostí, stejně jako nad vývojem územně plánovací dokumentace v Hodoníně.

Archiv